pondělí 9. ledna 2017

Jiří Hájíček - Rybí krev

Kniha, která mne v roce 2016 nejvíce zaujala




Pokud bych měla vybrat jednu knihu, kterou jsem v roce 2016 přečetla a nad kterou stále přemýšlím, byla by to Rybí krev od Jiřího Hájíčka.


Musím se přiznat, že knihy od českých autorů příliš nevyhledávám. Vlastně k tomu ani nemám žádný důvod, prostě jsem vždy četla pouze knihy od zahraničních spisovatelů. Ale po přečtení díla od Jiřího Hájíčka asi svůj názor přehodnotím. Respektive se už tak i stalo, neboť po dočtení této knihy jsem hned běžela do knihkupectví a koupila jsem si všechny knihy, které tam od tohoto autora měli :).
Kniha Rybí krev vyšla již v roce 2012 v nakladatelství Host a jejím námětem byl zánik několika vesnic, který provázel stavbu jaderné elektrárny Temelín. Co si budeme povídat, námět knihy je vždy poutavější, pokud je příběh inspirován skutečnými událostmi. A možná proto mne tato kniha tolik zaujala, protože ačkoliv jsem ji četla již před 3 nebo 4 týdny, stále se k ní v myšlenkách musím vracet.

Vypravěčem a zároveň hlavní postavou je mladá žena, která se po několika letech strávených v zahraničí vrací na měsíc do České republiky, aby se zde setkala s rodinou a lidmi ze svého mládí. Retrospektivně se potom vracíme do desetiletého období, ve kterém se větší část knihy odehrává a který začíná rokem 1983, kdy je Haně 16 let a žije se svou rodinou v obci, které hrozí kvůli stavbě elektrárny zatopení. O několik let později se Hana přestěhuje ke svému příteli do vedlejší vesnice, která je však také v tříkilometrovém ochranném pásmu elektrárny. Všem vsím v této oblasti byl předpovězen zánik, ačkoliv  se s tím jejich obyvatelé nechtěli smířit. Ani Hana se nechce vzdát a zapojuje se do marných protestů proti stavbě elektrárny.

Celý příběh mne zasáhl právě zřejmě díky tématu knihy. Musím se totiž přiznat, že jsem o tom, že některé obce musely stavbě elektrárny ustoupit, nevěděla. Z mého pohledu autor poutavě popisuje události, které v dotčených obcích nastaly a které jsou zaznamenány v jejich kronikách. Je z toho také možné usoudit, že si autor dal obrovskou práci se sehnáním dostatečného množství podkladů tak, aby vše bylo věrně zachyceno. 

Některé aspekty knihy mne opravdu až děsí. Například to, jak docházelo k postupnému a systematickému "odříznutí" všech dotčených obcí od okolního světa. Vypnutí veřejného osvětlení, zrušení autobusové zastávky a nakonec také zrušení zavážení pošty. Vše mělo vést k nátlaku na zbylé obyvatele, aby opustili své domovy.

Jsem velmi ráda, že se mi tato kniha dostala do ruky a že jsem si ji přečetla. Myslím, že některé události z historie naší země by určitě neměly být zapomenuty a Jiří Hájíček je jedním z autorů, který se tohoto mota drží. Velmi se těším na zbylé knihy, které na mne čekají doma v knihovně.


Jiří Hájíček, Rybí krev
nakladatelství Host, 2012
počet stran: 340

Žádné komentáře:

Okomentovat